Najvyšší súd ČR z 14.5.2002 - Výpoveď svedka vs. neoprávnený zásah do práva na ochranu osobnosti

Žalobce se domáhal žalobou, podanou u soudu, aby žalovanému bylo uloženo uveřejnit na vlastní náklady v deníku omluvu ve znění: „Omlouvám se za nepravdivá tvrzení, kterými jsem jej nařkl v souvislosti s jeho výkonem funkce předsedy Okresní privatizační komise. Zároveň se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo „zajistit uveřejnění omluvy v tomtéž znění v trvání 120 vteřin před zahájením vysílání pořadu v televizi“. Žalobce se také domáhal, aby bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobci 500.000,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce ve své žalobě poukazoval na to, že na tvrzení žalovaného byla založena podstatná část obvinění z trestných činů podle ustanovení § 158 odst. 1 písm. a/, § 158 odst. 2 písm. b/, § 160 odst. 1, 2 a 3 i § 128a odst. 1 a 2 písm. a/ a odst. 3 trestního zákona, které však skončilo posléze zproštěním obžaloby v trestním řízení soudním u Okresního soudu. V žalobě bylo poukázáno na to, že žalovaný také dne 31.7.1996 v pořadu televize nepravdivě obvinil žalobce z vydírání a z braní úplatků. Uvedené nepravdivé údaje a výroky přivodily značné snížení žalobcovy občanské cti a vážnosti; došlo i k ukončení pracovního poměru žalobce u Ministerstva zdravotnictví ČR v této souvislosti.