Najvyšší súd ČR z 23.2.2005 - Pravidlá správania sa na svahu

Dne 4. 2. 1998 při lyžování na sjezdovce na Gitschbergu v I. došlo ke střetu žalobce a žalované za situace, kdy žalobce jel jako předposlední ve skupině lyžařského kursu v širokém oblouku a žalobkyně, přijíždějící zezadu, jej uviděla před sebou na krátkou vzdálenost (za terénním zlomem) a střetu již nemohla zabránit. Žalobci byly poškozeny lyže a utrpěl luxaci pravého ramene, přičemž toto zranění si vyžádalo 39 dní pracovní neschopnosti. Soud věc posoudil podle čl. 2043, čl. 1223, čl. 1225 a čl. 1226 italského občanského zákoníku a podle čl. 2, 3 a 4 Pravidel chování pro lyžaře Mezinárodní lyžařské federace (FIS) a dospěl k závěru, že žalovaná porušila povinnosti, stanovené těmito pravidly, když nepřizpůsobila rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a terénním podmínkám, což měla učinit zvláště v místě, kde přes terénní překážku není výhled. Její námitky, že žalobce nevzal v úvahu přiměřenost obtížnosti sjezdovky svým schopnostem a že měl být připraven na manévr, který by střetu zabránil, soud neshledal důvodnými vzhledem k tomu, že sjezdové tratě jsou veřejné a záleží na lyžaři, jakou si vybere, a byla to žalovaná, kdo se přibližoval zezadu, a tedy ona měla podle čl. 3 Pravidel FIS povinnost zvolit takovou dráhu, aby neohrozila před ní jedoucí lyžaře. Porušení této povinnosti žalovanou mělo za následek střet s žalobcem, kterému vznikla škoda na zdraví vytržením kloubu z jamky pravého ramene a škoda na věci (na lyžích). Oprava lyží činila náhradu 1.134,91 EUR.