Ústavný súd ČR z 10.10.2007 - Podmienky pre nariadenie ústavnej výchovy a pre odňatie dieťaťa biologickým rodičom

Stěžovatelka namítá, že se obecné soudy nevypořádaly dostatečně s otázkou nezbytnosti takového zásahu do jejího rodinného života, jímž bylo odnětí nezletilé, který je opodstatněný jen v nejextrémnějších případech. Poukazuje v té souvislosti na závěry znalců, které její schopnost k výchově nevylučovaly, jakož i na to, že ani jinak nikdy výhrady k její péči o nezletilou nebyly. Ani tragickou událost dcery nepovažuje za dostatečný důvod k ústavní výchově nezletilé poté, co byla stěžovatelka obžaloby v této trestní věci zproštěna. Odůvodnění obecných soudů ve vztahu k možnému excesu z důvodu emoční nestability či požití alkoholu považuje za nepřesvědčivé. Obava z možnosti obnovy soužití s vedlejším účastníkem řízení - otec podle ní není namístě, jak obecným soudům deklarovala. I kdyby k tomu však došlo, zůstává nadále zachována možnost zasáhnout předběžným opatřením. Pokud taková možnost tedy existuje, není nutný aktuální zásah do práv stěžovatelky. Nesouhlasí s argumentem obecných soudů, že nebyla po delší dobu v kontaktu s nezletilou, neboť tato skutečnost byla vyvolána umístěním nezletilé do dětského domova, a stěžovatelka využívá co nejvíce možností styku, a rozhodnutí obecných soudů soustavný přímý kontakt i do budoucna vylučuje. Konečně považuje dva roky trvající řízení v této věci za nepřiměřeně dlouhé.