Ústavný súd ČR z 30.9.2014 - Vyživovacia povinnosť rodičov vs. samoúčelné „štúdium pre štúdium“

Protiústavnost napadeného rozsudku spatřuje stěžovatel v tom, že se krajský soud vůbec nezabývaly jeho tvrzením, že vyživovací povinnost vůči vedlejšímu účastníkovi již netrvá, jelikož tento řádně nepokračuje ve studiu, když opakovaně studuje školu stejného stupně, jaký již v minulosti absolvoval. Stěžovatel sice uznává, že v řízení o zvýšení výživného soud zkoumá pouze skutečnosti, k nimž došlo od posledního rozhodnutí, tento princip však nelze vztahovat na zkoumání základních předpokladů pro existenci vyživovací povinnosti. Bylo totiž např. opakovaně judikováno, že za řádnou přípravu na zaměstnání nelze považovat opakované studium školy stejného stupně. Zjištění, jestli se vedlejší účastník svým studiem řádně připravuje na budoucí zaměstnání či nikoliv, je proto pro závěr o existenci vyživovací povinnosti naprosto klíčové.